Feminita, trýznivá touha ženy

Feminita, trýznivá touha ženy

Artifologie, Slovník

Feminita, trýznivá touha ženy

Feminita je souhrnný název pro trýznivou touhu ženy, které vede ženu do podřízenosti maskulinitě za účelem početí, narození a výchovy dětí. Žena dychtivě touží po maskulinitě, která by jí umožnila splnit feminní roli početí, narození a výchovy dětí. Tato trýznivá touha byla ženě – Evě dána Bohem jako trest za její zradu v Edenu, spolu s rozením dětí v bolestech.

Žena automaticky předpokládá, že maskulinní alfa autorita jí uchopí proto, že chce použít její tělo, aby z ní získala feminní roli. Proto se odevzdává alfa autoritě z pohlavním klidem, neboť ví, že jí zajistí její feminní roli. V okamžiku, kdy je žena uchvácená mocí maskulinní autority, její trýznivá touha končí.

V dřívějších dobách Satan potřeboval od ženy rodit muže, aby vykonávali moc jako prostředníci. Satan tedy chtě nechtě musel ženu (svého úhlavního nepřítele) respektovat, aby byla zajištěna vitální a konkurenceschopná zákonná společnost ve vládě První Šelmy. Po vytvoření Mluvícího Obrazu již Satan nepotřebuje muže jako prostředníka, a tím pádem již nemusí ženám avizovat jejich feminní roli. Ženy pudově cítí zradu ze strany systému, ale vzhledem ke své přirozenosti nemají jinou možnost, než se ještě víc fanaticky oddat přikázům moci systémové Šelmy.

Prorok

Slovník

Prorok

Skuteční Boží proroci jsou narušují antikristovské dílo Božího Odpůrce. Proroci navrací skrze Bohem inspirovaná slova Boží lid on satanova svodu zpět na správnou cestu k Bohu. Několik vět proroků tedy může snadno zmařit celá staletí klamu, která se Satan pokusil zinscenovat.

U všech lidí z církevních organizací (až na drobné, nepatrné výjimky) existuje naprosto přesně vypracovaná představa, jakému člověku mají věřit, že je prorok. Tato představa však odporuje Bibli, kde je napsáno, že pravdu Bůh zjeví těm nejmenším z nejmenších, kdežto moudří tohoto světa budou oklamáni. Každý rozumný logik by tedy postupoval tak, že by si projížděl, co publikují nejmenší z nejmenších, a hledal pravdu takto. V církevních organizacích se ale uplatňuje úplný opak – kdykoliv se kdokoliv z nejmenších pokouší cokoliv říct lidem z judského lidu vydávající se za milovníky Ježíše, církevní organizace mají připravenou celou řadu argumentů, proč tomu nevěřit. První takový absolutně dominantní názor bude, že se jedná o soukromý názor nějakého jednotlivce. Svojí důvěru církevní organizace dají někomu uznávanému, kdo má hodně teologických škol, nebo kanálu falešného Proroka, kterému je dána obrovská důvěra, že něco musí vědět.

Toto je v Bibli postiženo veršem: „Posílal jsem vám proroky, ale vy jste je neposlouchali a stejně jste je odmítli.“ Dále zmínkou o falešném Proroku, kterému se budou lidé klanět a poslouchat ho. Dále v Bibli nalézáme zprávu o zabití proroků, což může hovořit právě o výše postiženém jevu.

Spasení

Spasení

Artifologie, Slovník

Spasení, význam pojmu spasení a jeho chybné výklady

Spasení člověka je dar Boha Stvořitele určený pro lidi, kteří chtějí být součástí Boží rodiny a přiznat se k ní. Členem Boží rodiny je přirozeně každý člověk, neboť každý je stvořen Bohem. Člověk se ale musí k Boží rodině buďto přiznat pokřtěním se v její jméno, nebo jí odmítnout a odsoudit se tak vlastními slovy.

Co Spasení není

Dar Spasení se nezískává plněním nějakých rituálů a učení Církevních Organizací. Přijetím Boží nabídky rovněž nevzniká člověku legitimní právo si po Bohu nárokovat věčný život. Nauka o Spasení jako o nesmazatelném „nároku na nebe“ pomocí rituálů či učení Církevních Organizací je učení Bezzákonnosti a je vítáno všemi bezzákonnými lidmi, kteří by si chtěli zachránit život. Kdo si ale chce pouze zachránit život, ten o něj přijde.

Velmi často se toto falešné učení pojí s představou, že „v nebi“ budou z lidí bezpohlavní netělesné bytosti, které už nikdy nebudou řešit lásku a žít v zákonných rodinných vztazích.

Dezinformace o členství v Boží rodině jako základ pro bludné nauky Církevních Organizací

V Církevních Organizacích se běžně vyučuje, že lidé přirozeně součástí Boží rodiny nejsou, ale musí do ní být „adoptováni“ pomocí rituálů a členství v Církevních Organizacích. To je ale samozřejmě bludná představa, neboť všichni lidé jsou stvořeni Bohem, ne něčím nebo někým jiným. V Boží rodině je tedy v základu každý člověk, který se ale může svobodně rozhodnout Boží rodinu zavrhnout.

Pravda, vlastnosti Pravdy

Pravda, vlastnosti Pravdy

Slovník

Jedna z největších otázek Světa se zabývá definicí co je Pravda

Pravda velmi jednoduše znamená to co je odkryté. Tedy to co vychází z poznání. Lidé rádi filozofují o skrytých věcech o kterých nemají a ani nemohou mít vůbec žádné poznání. Přesto filozofie i těch nejchytřejších lidí končí na úrovni úvah, co znamená pojem „pravda“. Už v tomto bodě se člověk hledající moudrost bez Boha úplně ztratí a další jeho úvahy jsou naprosto směšné. Jelikož tito filozofové filozofují o věcech o kterých nemají žádné poznání, tak je to vlastně synonymum pro to že nemají pravdu. A nemohou mít. Leda nějakou náhodnou trefou, o které ale nezjistí že se trefili.

Pacifikace fikcí

Pacifikace fikcí

Artifologie, Slovník

Pacifikace fikcí

Lidé se rádi zabývají věcmi, o kterých nemají žádné poznání.

Prakticky veškerá díla, která si lidé v tomto světě na základě své fantazie vymýšlí, se pokouší se zabývat skrytými, nepoznanými věcmi. Jak je ale psáno v Bibli, zjevné odkryté věci náleží lidem, ale skryté věci náleží pouze Bohu. Každé lidské dílo, které se jakkoliv zabývá skrytými věcmi a snaží se je pochopit na základě lidské představivosti a domýšlení, se tedy zabývá věcmi, o kterých lidé nemají žádné poznání, a je součástí díla klamu (připomeňme si, že klam znamená jakákoliv myšlenka, která není podpořena žádným poznáním). Díky sci-fi dílům zobrazující falešnou budoucnost lidé směřují do Mocného díla Klamu a do záhuby.

Slovo „fikce“ pochází z latinského slova „fingó“, což znamená „vymyslet“.