Pýcha je “bezmezné nadšení vlastní dokonalostí”. Pýcha je silný pocit uspokojení a pokud přetrvává, zabraňuje vnímání toho, zda stále trvají podmínky pro její vznik. Pýcha dokáže dokonale znemožnit kontakt s Pravdou. Vzdělanci a vědci jsou většinou díky učením filozofie (která často pochází z channelingu) zcela odtrženi od poznání pravdy, neboť jsou pyšní na to, co všechno se velkým úsilím naučili. Takoví žijí ve vlastní vybudované iluzi a Pravda je nezajímá, neboť poznání Pravdy by jim ukázalo, že se učili zbytečnosti.
Zbraní Božího Odpůrce je podpora a navyšování lidské pýchy
Například u různých náboženství, jsou lidé pyšní, že dodržují určitá a specifická pravidla, díky kterým se straní zbytku společnosti. Jsou pod vlivem pýchy tvrdohlaví a odmítají cokoliv, co jim jejich víru narušuje nebo je usvědčuje z bludu. K takovým náboženstvím se většinou přidávají lidé, kteří hledají, kde svou pýchu lépe využít pro svůj skvělý obraz ve společnosti nebo také lidé s nízkým sebevědomím, které se snaží vynahradit pýchou.
Hledání Boha „v sobě samém,“ je k Bohu Bible velmi rouhavé, probouzí pýchu na rádoby “vědění úplné pravdy”. Takovéto hledání „Boha v sobě“ může přerůst do provozování okultismu, kdy lidé začínají odesílat „pozitivní andělské energie,“ věštit, nabízet falešnou lásku a pokoj (humanismus) a ještě si myslí, že tím ostatním pomohou. Taková učení bývají hloupá až nesmyslná, v lidech probouzejí pýchu a “lechtají jim sluch”.
Mnohým by se líbilo udělat boha ze „svého nitra“, tedy ze sebe. Toto vše je rozšířeno proto, aby nedošli k věčnému životu s jediným opravdovým Bohem Stvořitelem a hledali bohy kdekoliv jinde. Pýcha v člověku podporuje, aby se nechtěl pokořit před Ježíšem a prosit Jej o pomoc a spasení.