Artifologie, Slovník
Nebezpečí vzniku solného sloupu
Solný sloup nastává tehdy, když Přímý člověk chce zůstat v tomto světě, aby pomáhal mrtvým larvám. Tím se ale sám odsoudí ke Druhé Smrti – tedy k tomu, že zůstane zde na Zemi jako larva, mrtvá i když fyzicky žije. Zůstane tedy jako sůl (jako Přímý), ale promění se v nepohyblivý sloup.
Označení solný sloup pochází z biblického příběhu o Lotovo ženě, která se ohlédla po Sodomě, protože jí bylo líto města a larev v něm, a chtěla jim pomoct. Proměnila se v solný sloup – zůstala jako larva, i když byla sůl.
Views: 80
Artifologie, Slovník
Sociální sítě jsou nejoblíbenější prostředek ukájení Bezzákonnosti
Sociální sítě a „seznamky“ jsou pro lidi mnohem zábavnější než realita, protože rychleji uspokojují jejich pudy, tedy jejich bezzákonnost. Nejsou ale kompatibilní s lidským telesným životem a se zakládáním rodiny a rozením dětí.
Dnes žijící lidé se již narodili do světa netělesné duchové komunikace pomocí elektroniky. Mobilní telefon se pro ně stal pilířem mezilidských vztahů a pohlavní život lidí je realizován pomocí mobilů a sítí. To co by před 30 lety připadlo lidem nepředstavitelně hloupé je dnes základ. Lidé se netělesnou duchovou komunikací zcela proměnili. Všechny zaběhlé věci se tím změnily a lidstvo se nachází v artigologickém okně. To je období, kdy dostaly rozhodující moc lidské vynálezy a technologie, které tu nikdy nebyly a se kterými nikdo nemá žádné zkušenosti a lidé tedy neví, k čemu směřují.
Mladí lidé co svět předinternetové éry nezažili nemohou ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM hodnotit, jaký byl. Je to pro ně abstraktní představa. Pokud říkají, že by žili raději bez internetu a že jim internet ubližuje, je to jen Předstírání, aby vypadali lepší.
Lidé bezzákonní, tedy lidé řízení pudy, nikdy neměli lepší nástroj na ukojení a proto se tohoto díla lidských rukou NIKDY NEZBAVÍ. I když zcela zruinuje jejich tělesný život, protože duchové ukájení pudů není nijak kompatibilní s lidským tělesným životem.
Views: 123
Artifologie, Slovník
Bezzákonnost je absence Zákona Lásky
Lidé, kteří nepřijali Zákon Lásky jsou řízeni několika typy puzení. Umožnují tak chod Moře Společnosti, kde žijí Spravedliví (kteří přijali Zákon Lásky a mohou být tedy Přími) a lidé bezzákonní, řízení puzením. Předstírající jsou ve strachu před sebou samými nuceni Předstírat, že jsou také Přímí a Spravedliví.
Specifickým projevem je lidská vláda v okamžiku, kdy vládnoucí lidé přestanou potřebovat obyvatelstvo jako prostředníka k výkonu moci. Jakmile Internet získal větší moc nad lidmi než fyzické stýkání lidí ve fyzickém prostoru, přestala být bezzákonnost (anomia) zadržována a mohla se zjevit vláda Muže Bezzákonného. Vláda Bezzákonného (anomická vláda) nemusí předstírat otcovský láskyplný zájem o blaho obyvatel a může pouze pudově kořistit bohatství z lidí jako šelma ze stáda.
Bezzákonnost = anomia
Bezzákonné, tedy pudové principy, řídící chování lidí
Všichni lidé mají velmi omezené možnosti poznání a vědění proto, aby měli svobodnou volbu a mohli si věřit každý podle svého srdce. Ti co přijali lásku k Pravdě věří realitě a všem věcem Stvoření. Lidé co nepřijali lásku k Pravdě věří tomu, co se jim líbí a co je uspokojuje.
Ženská a mužská bezzákonnost, tedy pudové chování, se vzájemně doplňují. Nutí muže a ženu protáhnout své tělo sexuálním životem, plodit a vychovávat děti a pracovat v potu tváře. Základním modelem uvažování je, že oba Předstírají, že jsou Přímí a Spravedliví.
Ženská bezzákonnost
Bezzákonná žena nese Boží trest v podobě trýznivé potřeby dožadovat se pomoci muže, bez které se neobejde. Ženská bezzákonnost je tedy zaměřena na potřebu ukojit touhu po otrokovi (psovi), který pro ni bude muset pracovat tak, jako by ji bezmezně miloval skutečnou láskou. Aby byl donucen předstírat, že vše dělá z lásky. Dosažení tohoto cíle věnuje bezzákonná žena celé své životní snažení.
Žena zákonná musí tuto potřebu zapřít a odmítat otroka a psí poslušnost muže.
Mužská bezzákonnost
Mužská bezzákonnost se projevuje pudem muže uspokojit se psí poslušností své ženě – panovnici. Bezzákonný muž dělá vše proto, aby se zalíbil paničce a ona si ho vybrala jako svého psa. Bezzákonný muž se snaží všemožně činy a službou ženu donutit, aby musela předstírat že ho miluje. Nutí jí k tomu pokoušením manipulací ABCD. Mnozí muži tak otročí různým ženám celý život.
Muž zákonný musí tuto potřebu zapřít, neuspokojí ho být psím otrokem.
Dodržování skuteční zákonnosti je v očích bezzákonných lidí a vzhledem k principům tělesného života řízeného Satanovo mocnostmi naprosté bláznovství.
Rozpad vztahů v bezzákonnost je spojený s menší potřebou předstírání
Views: 214
Artifologie, Slovo proroka dnes
Předstírající mají oblíbeného Falešného Proroka.
Někdo by se zamyslel nad tím, jak je možné, že členové Církevních Organizací se nezabývají proroctvím z Ducha Svatého, ale naopak milují veškeré články Falešného Proroka. Je to tím, že takoví hledají jen vnější formu zbožnosti, aby mohli předstírat že jsou milovníci Boha. Nezajímají je detaily, protože jen chtějí vypadat jako dokonalí servilní služebníci Krista.
Rozdíl mezi Prorokem a Falešným Prorokem
Skutečný Prorok hovoří vyučen z Ducha Svatého. Poznáme ho tak, že říká pouze věci odkrytě pravdivé a jasně viditelné. Skutečný Prorok nepoužívá pojmy lidem dokonale skryté a nepokouší se lidi oklamat jejich vlastní nevědomostí o věcech, o kterých mluví. Skutečný Prorok netlačí lidi, aby Předstírali že podávanému Svědectví rozumí. Říká totiž věci tak jasné, že se nedají nijak popírat. Jsou takzvaně „odkryté“ skutečnosti. Skutečný Prorok hovoří pouze k lidem, kteří přijali Zákon Lásky, jsou Přímí a mají uši k slyšení. Skutečný Prorok říká Pravdu, a každý kdo přijal lásku k Pravdě je Svědectvím od Ducha Svatého potěšen.
Falešný Prorok hovoří vždy jen o věcech, o kterých nikdo nemá žádné poznání (tedy nikdo neví, zda to vůbec může být pravda). Zamotává lidi do uvažování o věcech skrytých a vede diskusi tak, aby se ve flamewaru hádali lidé o věcech, o kterých nikdo nemá žádné poznání. Sám se vydává za jediný zdroj informací o těchto skrytých věcech. Pomáhá tedy lidem, aby se zamilovali do své verze Předstírání a našli svou výmluvu. Falešný Prorok plně využívá toho, že jeho posluchači jsou bezzákonní, tedy že neznají Zákon Lásky a tudíž je nezajímá, zda ten co je učí je miluje. Předstírající zajímá jen to, zda se jim toto učení líbí a zda je ukojuje.
Pozor! Předstírající milují pouze Falešného Proroka, protože jim pomáhá skrývat jejich bezzákonnost, jejich Předstírání. Předstírající milují i to, že Falešný Prorok mluví o věcech skrytých, kterým nerozumí. Mají pocit, že si tak připraví pro Boha skvělou výmluvu, že to nebylo možné správně pochopit. Předstírající nesnáší skutečného Proroka, protože vše co říká, je pro ně pachem smrti. Skutečný Prorok odkrývá jejich Předstírání a proto ho chtějí umlčet a zlikvidovat všechny Přímé Spravedlivé.
Nezájem o Proroctví od Ducha Svatého je proto, že v Církevních Organizacích jsou Předstírající.
Předstírající člověk nepřijal Zákon Lásky a neví přesně co to Láska je. Lásku si představuje jako nárok na to, aby ho druhá osoba ukojila. Snaží se ale najít chování, které by co nejvíce připomínalo to, co je podle jeho představy „láska k Bohu“. Nejčastěji dospěje k názoru, že nejlepší bude předstírat psí servilní oddanost, kde slibuje úplnou poslušnost novému pánovi. Jde mu o to, aby si vysloužil lukrativní místo ve vysněném blahu Nebíčka.
Tím že Předstírající bezzákonný člověk nepřijal Zákon Lásky a tudíž neví co to je, tak se jím také nemůže řídit. To znamená, že když mu kdokoliv říká nebo radí cokoliv, Předstírajícího člověka z principu nezajímá, zda jej ten rádce miluje Láskou. Předstírajícímu je to jedno, chce jen nalézt své nároky. Předstírající má jediné hodnocení pro rady, které poslouchá. Chce jen, aby se jemu líbily, aby se mu zdály výhodné. Vztah onoho rádce k nim je nezajímá, je to pro ně obchod. A Falešný Prorok jim krásně příjemně lechtá sluch.
Předstírajícího zajímá jen jeho Nárok. Nezajímá se o detaily.
Je naivní si myslet, že by se členové Církevních Organizací zajímali o Proroctví. Mají již dost líbivých informací od lživého hlasu Falešného Proroka.
Předstírající je jako černý pasažér v autobusu, který neví zcela jistě, zda projde jeho zfalšovaný lístek. Všemožně se snaží připravit se tak, aby až předloží lístek ke kontrole revizorovi, aby uspěl a mohl jet dále. Soustředí se tedy na okamžik kontroly zfalšovaného lístku. Takový cestující ocení pomoc jiného černého pasažéra, který mu radí jak se správně vykroutit z kontroly nebo revizora oklamat. Rozhodně ale nečekejme, že se náš pasažér bude zajímat o nějaké detaily jízdenek nebo podrobnosti o životě revizora. Má úplně jiné starosti a jiné zájmy.
Proto je i naivní myslet, že by členové Církevních Organizací řešili nějaké detaily bezzákonnosti a předstírání, které sami dělají. Naopak, zajímá je jen jak to udělat, aby měli výmluvu u revizora. Aby mohli jet dál do své vysněné stanice.
Členy Církevních Organizací proto nezajímá odkryté skutečné Proroctví, to odkrývá jen to, co oni sami vědí. Jde jim o pravý opak. Jde jim o to, aby vypadali jako ti největší milovníci Krista a Boha. Ti, co servilně slouží a souhlasí se vším a v rukávu mají stovky výmluv.
Views: 169
Artifologie, Slovník
Naprostá většina lidí jsou Předstírající.
V minulých staletích bylo dosaženo velké prosperity (období Nevěstky) pomocí toho, že bezzákonní lidé tajili svou bezzákonnost a předstírali Zákonnost mnohem více, než kdykoliv předtím. Předstírali, že jsou „hodní lidé“, kteří ctí Mojžíšův Zákon. Dělali to proto, aby se nemuseli bát sami sebe. Mojžíšův Zákon je ale nedobré ustanovení ve kterém není život. Je určen přesně pro takové lidi.
Lidská společnost, její principy a domnělé poznání je zcela založeno na Předstírání.
Opakem Předstírajícího člověka je člověk Přímý.
Přímý člověk nemusí předstírat, protože je takový, jaký je. Přímý člověk je takový, jakého Předstírající člověk napodobuje. V Biblické terminologii je to též člověk Spravedlivý, Zákonný.
Každý Předstírající ví, jak se má chovat přímý člověk. Napodobování přímého chování je součástí klamání, lhaní a manipulace. Předstírající člověk vždy manipuluje ostatní osoby tak, že si lstí vynucuje, aby ty osoby také musely předstírat dobré chování.
Předstírající je pokrytec, hypokrit
Bible je zcela plná textů o Předstírání a Předstírajících lidech. Lidé však kvůli puzení Satanovo měli vždy tendence biblické texty překládat tak, aby udrželi tajemství Bezzákonnosti. Měli za to svou odměnu v podobě ukojení. Na všech místech, kde se mluví o klamajících lidech, o pokrytcích a provozování lži je samozřejmě vždy řeč o lidech Předstírajících Zákonnost.
Jak se pozná Předstírající od Přímého
Jsou si podobni jako dva stromy bez listí v zimě. Ale přesto je zde klíč, podle kterého jdou SNADNO poznat. Ten klíč je lidem zjeven v Posledních Časech, v době Sklizně lidí. Tento klíč jako meč kosí a rozděluje Přímé a Předstírající. Tyto dvě kategorie jdou snadno rozpoznat podle toho, že Předstírající pořád provádí ABCD manipulaci. Pořád se snaží pomocí lstivého vynucování slušné reakce donutit druhou osobu, aby kvůli své potřebě působit jako „dobrý člověk“ byla manipulována. Aby ten manipulovaný musel pro Předstírajícího dělat to, co by dělal dobrovolně jen z lásky.
Předstírajícího tedy poznáme podle jeho manipulování, čímž neustále ukazuje své předstírání. Tím je svlečen. V minulých letech, kdy ještě nebyla bezzákonnost tak veřejně příjímána, nebylo možné napadnout Přímého člověka. Protože byl kvůli nutnosti udržet tajemství Předstírání osvobozen z viny za své přímé jednání. V období vlády Bezzákonného je bezzákonnost všeobecně rozšířena a manipulace tvoří základ mezilidských vztahů. Láska mnohých ochladla. Přímý člověk je zcela obklíčen Předstírajícími a pokud se projeví jako Přímý, nemá u lidí žádné zastání. Předstírající se ho snaží zničit, aby neodkrýval jejich nahotu.
V posledních časech se kvůli tomuto poznání o Předstírajících rozpadají mezilidské vztahy, které by jinak byly drženy jen předstíráním zákonnosti a vydíráním ABCD manipulací.
Views: 89
Artifologie, Slovo proroka dnes
Lidé se nebáli Boha a nadpřirozených sil, ale sami sebe
Šelmí křivka vkládá hypotetickou vinu u které jsou lidé nuceni předstírat, že tomu věří. Vina je neověřitelná, ale je koncipovaná tak, aby lidé byli nuceni tomu věřit a předstírat, že tomu věří, aby se mezi sebou báli přiznat, že tomu nevěří. Předstírající tomu sice nevěří, ale bojí se předstírající přiznat že tomu nevěří proto, že ostatní by se mu pomstili a aplikovali by na něj účinnou moc pomsty. Křivka Šelmy tedy varuje před nebezpečím kolektivním stresorem, který nabízí řešení – proměnit člověka v kořist, nebo téměř úplně kořist, ale ve všem poslušný, za což mu Systém umožní žít. Lidé radši volí tuto variantu – že jim Systém dovolí žít, ale budou úplně vykořistění a úplně poslušní Systému. Jakmile by se Systému postavili, Systém je okamžitě nechá zabít.
Views: 108
