Církevní organizace po staletí zploštily verše o tom, že „jeden bude vzat a druhý zanechán“ (Matouš 24,40), k vyvolávání paniky. Vytvořily z nich sádrokartonový mýtus o „vytržení“, kde ti dobří lidé budou náhle teleportováni někam pryč do nebe, zatímco ti špatní zůstanou na zemi k potrestání. V původním řeckém jazyce mají však slova paralambanó (vzat) a aphiémi (zanechán) zcela opačný, exaktní význam, který dokonale narovnává naši Naději.
- Paralambanó: Složenina ze slov para (u, vedle) a lambanó (vzít, chytit). V původním smyslu to znamená „zajistit, převzít do vazby, zatknout, doprovodit k izolaci nebo odvést“. V kontextu Sklizně to znamená, že z reality bude odstraněn Koukol (Bezuzdn). Jsou bráni do karantény Ohnivého Močálu, protože odmítli dospět.
- Aphiémi: Význam tohoto slova překlady nejvíce zmrzačily. Znamená „propustit, zanechat na svobodě, zprostit dluhů, nechat na pokoji“. Vůbec to neznamená, že na někoho Otec Stvořitel zapomněl. V Logosu to vyjadřuje absolutní osvobození: Pšenice (Přímí lidé) je zanechána na svém místě a propuštěna k suverénnímu životu. Tím, že Koukolové z reality definitivně odejdou a budou izolováni v Ohnivém Močálu, Přímý člověk konečně získává plnou svobodu.