Etymologie: Z řeckého a- (předpona záporu, bez) a fóné (hlas, zvuk), v kombinaci s konceptem paraprezentace (elektronická komunikace moderní doby).

Definice: Způsob komunikace lidí v paraprezentním prostoru aniž by Slovo vůbec fyzicky vyšlo ven z úst v podobě zvukové vlny.

Mechanismus pasti:

Mysl člověka zformuluje Slovo, ale namísto zapojení hlasivek ho skrze prsty vypustí přímo do elektronického rozhraní přístroje. Mysl člověka na druhém konci světa toto Slovo přijme očima z displeje, bez jakéhokoli akustického vjemu.

Dopad na Afonické komunikace na člověka

Největším nebezpečím je zde natiafonie (nativní přijetí afonie) pro všechny s nedostatkem Poznání o fungování technologií. Zde například děti co nemají žádné poznání o technologiích podléhají okamžité natiafonii, okamžitě je pro ně afonická komunikace přirozená, čímž se dostávají do naprosté pasti fidizace komunikace s AI.

Tento typ komunikace sice simuluje přímé „propojení myslí“, ale je to suché, bezhlasé rozhraní. Tím, že Slovo neprojde fyzickým physical světem jako živý, chvějící se zvuk nasycený lidskou přítomností, je extrémně náchylné k Defidizaci. Člověk prostě nemá žádnou možnost jak ověřit jinými smysly, že vyřčené slovo je skutečné. V prostředí Předstírání a Parasitismu na Protogee je nemožnost ověřit věrnost slova zdrcující.