I takzvané „umění“ je zatíženou spoustou trapnosti. Pokud se někomu zdá, že poslední dobou je oblíbenější primitivní humor, je to klam – ten byl oblíbený vždy. Nyní ale je Bezzákonnost oficiálně adorovaná, a tak se projevuje trapnější aspekt takzvaného umění, a to je tento: Bezzákonní lidé touží sledovat, jak někdo se snaží aby je pobavil. Chtějí ho vidět se překonávat, trýznit se, jen proto aby je pobavil. Ukájí se tím stejná emoce, jako u gladiátorských zápasů. Proto spousty lidí tvrdí že se jim něco „líbí“, ale líbí se jim koukat, jak se ti vystupující snaží co nejvíc se stříhat. Obzvláště u ženského publika je to pak v podstatě hlavní aspekt, obzvláště je baví koukat se na muže, jak se všemožně snaží je pobavit. Ale lidé ve své pýše si tyto nízké pudy nepřiznají – snaží se tedy hovořit o tom, že se jim líbí to „umění“.
Views: 52