Nejen pro křesťany
Bible říká: Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte. Tyto slova často chápeme špatně
Velmi často si totiž myslíme že “prověřujeme a dobrého se držíme”, ale místo toho “obhajujeme, čeho se zrovna držíme”.
V listu Tesalonickým se opravdu píše správný postup, který má svůj důvod. Je opravdu nutné postupovat přesně tímto způsobem.
Aby jsme si mohli být jisti, že věříme pravdě, máme Boha hledat a ptát se po něm. Ono vytrvalé hledání umožnuje Bohu, aby s námi mohl pracovat a my tím hledáním vždy ukazujeme, co vlastně chceme nalézt. Mnozí tak dávají na jevo, že to co hledají, je vlastně něco úplně jiného než Bůh a pro takové jsou k dispozici různé Organizace a nauky.
Máme tedy:
- Nepohrdat proroctvími (tedy vyslechnout si, co kdo prorokuje či vyučuje k nápravě a poté rozsoudit, jestli se nás to netýká). Každý ať posoudí své vlastní dílo.
- Všechno prověřovat (tedy sledovat, jestli jiné učení není náhodou lepší či přesnější než to, co jsme přijali předtím).
- Dobrého se držet (dobrých věcí, které se prokazují stále jako dobré si ponecháme, pokud zjistíme, že to nebylo to nejlepší, vrátíme se do bodu 2. )Je chybné si myslet, že když nějaký člověk nebo učitel něco hezkého řekl, automaticky to znamená, že úplně všechno co řekne, je pravdivé a dobré. Vše se musí posoudit.
- Co shledáme jako zlý kanál, tak to vyloučíme jako zdroj informací v jakékoliv podobě (například pokud je něco andělské učení či dodatečné evangelium, musíme to vyloučit jako lživý kanál a nepřemýšlet, jak z toho něco vytěžit. Proti tomuto klamu nemáme stejně šanci obstát). Častým trikem lháře je přeci snaha získat si důvěru, podobně jako v pohádce o vlkovi a kůzlátkách.
Stále je lepší, když někdo nemá přesnou nauku ale v srci má touhu poznat pravdu, než být pyšný na své učení a bránit ho bez jakékoliv vůle hledat pravdu. Kdo požádá, tomu přeci Bůh dá moudrost na rozpoznání.
Když poznáme, že něco nebylo správné
Poté nastupuje něco, co nám nesmí být naprosto cizí. A to se nazývá pokání, tedy změna smýšlení.
Nejen pro křesťany, Rozsuzujte
Denně se můžeme setkat s názorem, že křesťanství je jedním ze světových náboženství. Tento názor je tak zarytý v myslích lidí, že je prakticky nemožné jej vykořenit. Přesto jde o mylný pohled na věc. Křesťanství, na rozdíl od náboženství, není souborem tradic a obřadů. Křesťanství není náboženství, je to osobní vztah s živým Bohem. (Pokračování textu…)
Nejen pro křesťany, Nová proroctví, Rozsuzujte, Slovník
Nevěřící lidé, ti, kdo následují bludná učení a satanisté mají jeden společný rys. Překrucují význam slov “láska k bližnímu” a “pokora”. Jestliže křesťan odmítne bludy, které tito lidé následují a pevně trvá na pravdě podle Božího slova, okamžitě se dozví, že přece Písmo říká, že má být pokorný a milovat své bližní. Je velice zábavné, že lidé, kteří Bibli odmítají, ji rádi používají k deptání těch, kteří ji berou vážně. Skoro by se chtělo říct – k tomu je jim najednou Bible dobrá.
Je ale třeba jasně rozlišit lásku k bližnímu a lásku ke lži, kterou tento bližní vyznává. Křesťan má rozhodně milovat lidi. O tom Bible nepochybně hovoří. Nikde ovšem není řečeno, že máme milovat lži, ve kterých lidé žijí, a že jsme povinni dělat v rámci údajné pokory a lásky vše, co od nás tito lidé požadují.
Jestliže je křesťan postaven před volbu poslechnout člověka, jehož požadavky jsou v rozporu s Božím slovem, nebo poslechnout Boha, pak jeho volba musí být poslušnost Bohu bez ohledu na následky ze strany lidí.
Zejména satanisté v Křesťanských rezervacích dobře vědí, že křesťané jsou v této oblasti často napadáni, a tak cíleně útočí a snaží se vzbudit v lidech obrovské pocity viny, že by měli být pokornější, laskavější, nesoudit, ale zcela význam těchto slov překroutí v duchu nastávajícího teroru humanity tak, že v jejich podání to znamená mlčet k jakékoli, byť sebeohavnější lži a poslušně skákat, jak ten který člověk píská i přesto, že jeho požadavky jsou v rozporu s Božím slovem a Boží pravdou.
Církevní organizace se například rozhodne zapojit do ekumenické akce společně s římskokatolickou církevní organizací. Člen, který namítne, že tato instituce se ve svém učení rozchází s Božím slovem, se okamžitě dozví, že nesmí nikoho soudit, že má milovat bližní a pokorně je přijímat (přičemž námitka byla proti věroučnému systému, ne proti lidem). Stejné argumenty jsou užívány k obhájení přítomnosti satanistů, jejichž úkolem je držet vedení sboru (za předpokladu, že sbor ještě disponuje členy s darem rozpoznání duchů, kteří tyto lidi dokážou identifikovat). Skutečná pokora ovšem znamená jednoduše uznat, že Bůh je nám lidem zcela nadřazený, dokonalý, svatý a věrný, a každý člověk je pro Něj stejně cenný a milovaný jako my sami. Láska k bližnímu znamená nemlčet k tomu, že dotyčný člověk žije v bludu a otevřeně mu říci o pravdě v Bohu. Zda ji bude chtít následovat, nebo naopak odmítne, je už jeho osobní rozhodnutí, které za něj udělat nemůžeme.
Jestliže někoho milujeme, musí nám logicky záležet na tom, aby se dozvěděl, že to, co následuje, je Satanův klam a pravda je pouze v Bohu.
Proč tedy Satan vyvíjí takovou snahu, aby skrze lidi, kteří mu patří, vmanipuloval následovníky Ježíše Krista ke slepé poslušnosti ve jménu překroucených pojmů “láska”, “pokora” apod.? Takto zpracovaní křesťané totiž celkem bez problémů a bez boje přijmou blížící se vládu Bezbožníka, protože budou vyučeni, že v rámci pokory a lásky nesmějí ničemu a nikomu odporovat a musejí hledat naopak to, co je spojuje a sjednocuje. Přitom je více než jasné, že nelze sjednotit Boží pravdu a Satanovy lži.
Musíme se stále držet Boží pravdy a za všech okolností volit poslušnost Bohu bez ohledu na nelibost okolí.
Nejen pro křesťany, Rozsuzujte, Slovník
Křesťané, kteří získali mezi lidmi určitou popularitu, se ocitají ve velkém nebezpečí. Neexistuje snad člověk, kterému by byla nepříjemná pochvala druhých a ocenění jeho práce.
Zde je ale jedno úskalí.
Např. jestliže se křesťan stane populárním pro svou uměleckou tvorbu, v určité fázi se ocitne před rozhodnutím, zpravidla tehdy, když se jeho fanoušky stanou i lidé, kteří Bohu nejsou plně vydaní nebo přímo následují nějaké bludné učení.
Pak musí takový řešit dilema, zda do své tvorby zahrne i něco z bludů, které vyznává část jeho fanoušků, (popř. bude tyto bludy mlčky tolerovat) nebo se postaví jasně a nekompromisně na Boží stranu a o svou oblíbenost přijde.
Satan ví velice dobře, jak je pro člověka opojná popularita a uznání lidí. Křesťan, který se vyžívá v děkovných a obdivných ohlasech jiných lidí, je snadnou kořistí a velmi lehce upadne do pýchy, která mu brání jasně vidět. Pak už je jen krůček k tomu, aby začal fanaticky a zuřivě hájit bludná učení svých fanoušků jen proto, aby ho náhodou nezavrhli a neodmítli. Stává se závislým na uznání lidí, místo na Bohu. Jestliže jsou třeba mezi fanoušky členové římskokatolické instituce, má dotyčný křesťan na výběr, zda jasně a otevřeně řekne, v čem se tato instituce odchyluje od Božího slova, nebo naopak bude hledat výmluvy a v rámci falešného učení o jednotě propagovat slepou toleranci k bludům (např.uctívání Marie, modlitby ke svatým…), jen aby náhodou o své katolické příznivce nepřišel, protože jejich pochvala a “plácání po rameni” jsou přece tak příjemné.
Ježíš říká, že Jeho skutečné následovníky bude svět odmítat a nenávidět. Matouš 24,9 Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
Jestliže chceme opravdově následovat Boha, nemůžeme očekávat a požadovat lásku a uznání od světa. Kníže světa, Satan, nás totiž dříve nebo později začne strhávat na svou stranu a za popularitu bude požadovat protislužby. Písmo mluví jasně – ten, kdo chce milovat Boha, nemůže zároveň milovat svět a to, co svět nabízí, protože vládcem světa je Satan. 1.Janův 2,15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.
Není nic zlého na tom, když někdo ocení naši práci. Jakmile ale kvůli popularitě začneme ustupovat ze svého vydání Bohu a hledat omluvy pro bezbožné jednání, ocitli jsme se v pasti Satana.
Nejen pro křesťany, Slovník
Boj proti potratům způsobuje zlo
Lidé tělesní, hnaní Mocnostmi, kteří měli pohlavní styk s nechtěným otěhotněním, to zajisté neudělali proto, že chtěli podstupovat potrat. Často je to takto nesmyslně Manipulátory podáváno. Manipulátoři využívají toho, že jsme nepozorní a nezamyslíme se nad tím, co nám říkají. Někdy manipulátory sami považujeme za odborníky a proto jim rovnou věříme.
Organizace bojující proti potratům a jejich strašení nepůsobí preventivně, jak by se na první pohled zdálo (Pokračování textu…)
Nejen pro křesťany, Rozpad mezilidských vztahů
Princip Ucházení o ženu a jeho význam
Aby žena zajistila přežití dětí, je pro její tělo velmi důležité, aby si vybrala vhodného muže z té skupiny mužů, kteří se o ní opravdu UCHÁZÍ. Proces “ucházení” jednoduše demonstruje ZÁJEM. Žena schválně klade různé “úkoly” aby si její tělo vyzkoušelo, jak dalece se o ní muž zajímá. Mužovi snahy ženské tělo přirozeně motivují, tedy často jí působí “vzrušení”.
Lidské tělo nemá často přesné číselné požadavky, ale směřuje k nějakému cíli. Například matka nechce pro své děti konkrétní částku peněz, ale chce aby se měly “co nejlépe”. Když si ženské tělo vybírá, také by rádo mělo “velký výběr” aby se žena cítila svobodně. (Pokračování textu…)