Před nějakou dobou se začaly šířit informace o konci mayského kalendáře a potažmo konci světa v roce 2012. Když se důvěřiví lidé dost vyděsili a skeptici dost zapochybovali, přišla změna. Najednou údajně není rok 2012 koncem, ale novým začátkem a cestou k přechodu na vyšší úroveň. Nabízí se termín metoda cukru a biče – vyděsit, pak uchlácholit.
Stále více lidí se k této tezi upíná, jednak pod tlakem obav z různých katastrofických scénářů, jednak v naději, že přijde něco lepšího (prosperita, komfort, zkrátka lepší život podle měřítek tělesnosti).Stále více lidí se k této tezi upíná, jednak pod tlakem obav z různých katastrofických scénářů, jednak v naději, že přijde něco lepšího (prosperita, komfort, zkrátka lepší život podle měřítek tělesnosti).
Je pozoruhodné, jak rychle se šíří vyučování, které má lidem pomoci tento přechod nejen přežít, ale také z něj něco vytěžit. Mají se třeba naučit mít méně myšlenek a stejně tak se mají naučit myšlenky nespojovat a nevytvářet žádné závěry. Satan tak učí tisíce lidí vyprazdňovat mysl a otevírat se vstupu démonů.
Ve vnímání roku 2012 došlo tedy k posunu. To, co začalo vizemi různých katastrof apokalyptického rozměru se najednou zdá být příslibem něčeho lepšího a “božského” pro lidstvo, ovšem jen pro ty lidi, kteří se dobrovolně vzdají schopnosti aktivně přemýšlet, rozsuzovat a vytvářet závěry. Satan vede lidi k tomu, aby si pod příslibem božského povznesení sami zavírali veškeré cesty k pravdě, dokud nebudou naprosto ztraceni a neschopni pravdu uvidět.
Rostoucí počet lidí se učí doslova nemyslet, svou mysl utlumit do pasivity a neschopnosti aktivně pracovat – to vše s cílem dosáhnout “božského povznesení“.