Návštěvníci Církevních organizací se radují, že Bůh otevírá dveře a posílá probuzení např.do Afriky. Jediným kritériem jsou však desetitisíce lidí shromážděných na akcích nejrůznějších evangelistů. Přitom toto hledisko je zcela zavádějící. Lidé sloužící na těchto akcích si svou pozici pojišťují tak, že nechávají účastníky vyplňovat různé dotazníky, karty rozhodnutí a podobně. Mohou pak vítězně mávat statisíci či miliony kusů papíru, jimiž dokládají počty „spasených“. Žel toto některým zcela postačuje, aby mohli radostně vykřikovat, že už přichází ono probuzení, jak jsou o něm vyučování ve svých církevních organizacích (nejčastěji charismatického typu).

Nikdo už nezkoumá (a při statisícových či milionových počtech zúčastněných to ani dost dobře nejde), zda každý jeden z lidí, kteří odevzdali svůj kus papíru, skutečně celým srdcem touží následovat Boha a milovat pravdu za každou cenu.

Nelze pokládat rovnítko mezi počet vyplněných kusů papíru a počet spasených lidí, a to zejména z těchto důvodů:

Akce jsou koncipovány jako hluboce citová a vzrušující záležitost, s dojemnou hudbou; a emoce desetitisícového davu působí velmi mocně. Lidé jsou pod vlivem davové euforie ochotni udělat mnohé. Když sto lidí okolo vás se vzlykáním vyplňuje „kartu rozhodnutí“, těžko odoláte, abyste neudělali v náporu emocí totéž.
Evangelium je často předáváno primárně tak, že jde o cestu jak se zbavit nepříjemných věcí v tomto životě. Hovoří se o zlomení pout strachu, o uzdravení, nasycení atd. Lidem není vysvětleno, že následovat Boha vždy něco stojí a že v tomto světě je to krajně nevýhodné, protože budou vystaveni sílícímu tlaku ze strany Satana. Takto předávaná dobrá zpráva tedy spíš připomíná evangelium prosperity. Chudí a nemocní lidé vždy slyší toho, kdo jim nabízí vyřešení jejich problémů. Kdyby stejně emotivně kázal představitel New Age o potřebě solidarity, dělení světových zásob a humanity, také bez potíží nalezne dostatek posluchačů.
Vždy bude mezi lidmi, kteří se přihlásí k přijetí Ježíše, nezanedbatelný počet těch, kteří v prvé řadě touží po naplnění svých potřeb zde na světě a doufají, že jim Bůh toto poskytne. Pravda pro ně až tak podstatná není a když tato cesta „nezabere“, opustí ji a zvolí jinou (např. již zmiňované New Age, učení The Secret apod.). Už v novozákonní době velká část davu následovala Ježíše přesně ze stejných pohnutek.Jan 6,24-26 Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat. Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se. Ježíš nasytil tisícový dav, ale to samo o sobě nebylo cílem. Šlo o znamení pro zástupy, že Ježíš je skutečně od Boha. Pro mnohé lidi však nasycení bylo tím, co je k Ježíši přitahovalo.
Velké evangelizační akce, vykazující statisícovou účast, nemusejí vůbec znamenat, že dochází k mocnému probuzení. I když lidé vyplňují v milionových počtech kusy papíru s tím, že přijímají Ježíše, není možné prozkoumat a rozsoudit pohnutky každého jednoho z nich (skutečná touha po Bohu, nebo vypjaté emoce, touha po lepším životě zde na světě, po uzdravení….?) a nelze tedy tvrdit, že z akcí odcházejí miliony spasených. Srdce těchto lidí a jejich motivaci může v dané situaci rozsoudit pouze Bůh. Přesto právě na tom zakládají někteří svou nálepku „velký evangelista“ a vykazují počty „spasených“, „obrácených“ atd., aby tím vzbudili dojem, jak jsou mocně požehnaní. Podlě některých zdrojů by například už třetina obyvatel Nigérie musela být spasená a věrně následovat Boha, což by mělo logicky dopad na situaci v celé zemi.

Bible navíc nijak nepodporuje teorie o mohutném probuzení na konci času. Naopak hovoří o odvrácení od Boha. Lidé se přikloní k duchovnu, ale jejich zbožnost bude jen zdánlivá, protože se vydají ve velkém počtu po cestě Satanova klamu.

Mnozí lidé naneštěstí nemají potřebu jakkoli zkoumat, dokonce se pozastavují nad tím, že někdo rozsuzovat chce a chápou to zpravidla jako nemístné rýpání a mentorování, když přece tyto akce jsou „tolik požehnané a hezké“.

Pro nadcházející vládu Satanova bezbožníka, který se bude vydávat za Boha, vzhledem k tomu, že dá lidem to, co je jim stále častěji slibováno na velkých evangelizačních akcích (mír, potravu, prosperitu), budou lehce přesvědčitelní, že toto je skutečně jejich spasitel a že bída předchozích let byla tím, co Bible nazývá propuštěním Satana.