Podle mytologie jde o osoby, které se za úplňku mění ve stvůry podobné vlkům a v této podobě zabíjejí na potkání. Po jejich kousnutí se údajně poraněný člověk sám stává vlkodlakem. Zbraní proti nim je prý pouze stříbrná kulka (podle některých zdrojů musí být vysvěcená katolickým rituálem).
Ve skutečnosti je vlkodlakem člověk, který své tělo dobrovolně zaprodal druhu velmi mocných démonů, kteří mohou měnit vnímání podoby těla, propůjčí dané osobě zvířecí rysy a nadlidskou sílu. Jeho kousnutím se ale nepřenáší “vlkodlačnost”, spíš napadený vůbec nepřežije takové setkání. Je to zlá a smrtící stvůra. Vlkodlak také není omezen úplňkem a jeho tělo je zranitelné jako u jakékoli jiné živé bytosti, i když nutno poznamenat, že proměna poskytuje určitou odolnost. Po smrti lidského hostitele démoni tělo opouštějí a to na sebe logicky bere lidskou podobu. V případě vlkodlaka se tedy jedná o člověka zcela zaprodaného a vědomě oddaného Satanu, s jediným cílem – ničit a zabíjet. Někdy je možné vysledovat vztah mezi lykantropií a jasnovidností.
Zhlédnutí: 1810