Problém floatingu ovšem spočívá v jeho dopadu na lidskou psychiku. Metoda definovaná v 60. letech v USA, spočívající v tom, že člověk má možnost relaxace v tmavém uzavřeném prostoru ve stavu podobném beztíži.
Provádí se ve speciálním floatingovém „tanku“, což je něco jako uzavíratelná vana naplněná teplým roztokem soli z Mrtvého moře. V takovém roztoku se člověk podobně jako ve vodě Mrtvého moře nepotopí, ani když se naprosto uvolní. Floating se prezentuje jako účinná terapie nejrůznějších svalových a kloubních obtíží.
Problém floatingu ovšem spočívá v jeho dopadu na lidskou psychiku.
Mnoho lidí si pochvaluje duševní uvolnění a odpočinek, kdy je nic neruší, mají možnost zcela vypnout. Odborné publikace se netají tím, že floating velice často vyvolává u klienta přímo změněný stav vědomí. Jinými slovy se lidská mysl při této metodě velmi snadno vyprázdní, člověk se dostává do stavu podobného jako při meditaci a jeho mysl se tak stane otevřenou pro démonické napadení.
Ne náhodou je floating doporučován představiteli celostní medicíny a dalších příbuzných oborů, vycházejících z esotericko – okultního základu.