Přečteno 1723 krát.

Unisexová společnost je společnost, která se neřídí Božími pravidly spravedlnosti, nýbrž ďábelskou tělesnou logikou, která je vždy proti Bohu. Unisexová společnost naplňuje podstatu úplného odvrácení lidí od Boha díky tomu, že zcela legalizuje lhaní a likviduje vzájemnou úctu lidí a jejich touhu po spravedlnosti. Nová pravidla unisexové společnosti se nazývají Druhá Morálka.

Unisexová společnost se prakticky realizuje zrušením Božích ustanovení v lidském životě. V praxi se toto projevuje hlavně myšlenkovým ideálem, že k člověku musíme přistupovat bez ohledu na jeho pohlaví. To sice zní logicky správně, ale působí to společenský rozklad, protože muž umí být přirozeně mužem a žena potřebuje být přirozeně ženou. Různým pokroucením životních názorů se zabývá celá nová myšlenková konstrukce Druhá Morálka.

Jednotný vzhled je žádoucí, aby nikdo nebyl dominantní

Mezi ideály unisexové společnosti patří sjednocené vzhledy obou pohlaví, s mírným příklonem k ženskému pojetí. Myšlení dívek a žen, které v unisexové společnosti určuje vnímání pojmu „normální muž“, se přiklání k tomu, aby muž byl tělesnou hmotností, vzrůstem, obvodem končetin, vzhledem, chováním a oblékáním maximálně podobný ženě, což generuje ideál zženštilých drobných mužů. Takoví muži nepůsobí dojmem fyzické nadřazenosti, což vyhovuje ideálům unisexové společnosti.

Názory Unisexové společnosti, působí na lidské žití pomalým rozkladným způsobem

Přirozená žena potřebuje muže, který bude rozhodovat o těle ženy. Takovým způsobem, aby žena nemusela sama dospět až do bodu nouze okolo třicátého roku věku, kdy už musí udělat maximum pro své oplodnění. Bez muže, který se přirozeně z vlastní vůle rozhodne mít s dívkou potomky, je žena neukotvená, neuspokojená, její rozhodování se řídí jen rozmnožovacím pudem a vede pouze k dalšímu rozpadu mezilidských vztahů. Mnozí čtenáři tohoto textu jsou nyní pohoršeni s přesvědčením, že něco takového žena nepotřebuje.

A zde je ten problém! Unisexová žena moderní společnosti přeplněné internetem a sítěmi je vyučována jiným myšlenkám. Stává se z ní unisexový občan s ženskými pohlavními znaky a jedná takovým způsobem, že připravuje sebe i své okolí na budoucí neurózy z neuspokojivého života.

Žena která nepotřebuje muže se sama stává něco mezi mužem a ženou, stává se unisexovým občanem, který navždy přichází o svou duševní rovnováhu a vše jej bude nutit žít životem podle Druhé Morálky.

Stále také pokračuje nesmyslné oddalování svatby do věku zralé dospělosti, což je pro ženy zcela nepřirozené. Žena se má provdat za svého muže v období euforické naivity, protože stejně jako nemůžeme chtít začít učit dítě poslouchat rodiče až bude dospělé, tak se žena nemůže učit poslouchat svého muže až v době, kdy bude zcela samostatným unisexovým ženo-mužem, který ve všem zastane mužskou i ženskou úlohu.

Ženy svobodně loví muže, je to ale pro ně jen ponižující

Byť si to ženy nechtějí přiznat, v unisexové společnosti se ony stávají tím, kdo loví. Na rozdíl od muže má totiž ženská sexualita naplnění až v porodu, a nikoliv jen v souloži. Dnešní žena se snaží, byť to nepřizná, lovit muže, který by splňoval její nereálné představy, které jí vnucuje bezbožná společnost. Ženy tak činí přesně to, co jim Bůh zakazuje a tím se dostávají samy do pasti. Jelikož žena loví obtěžkána pudovým jednáním, používá pro lovení svou sexuální přitažlivost a svolnost, kterou se nabízí vybranému muži.

Převzetí iniciativy při zahajování mezipohlavních vztahů ženami má samá úskalí, vedoucí k niternímu sebeponižovaní ženy a k ničení její vnitřní důstojnosti. Předně, většina žen si pod nátlakem pudového chování vybírá stejné muže, jaké si vybraly ostatní ženy. Na jednoho atraktivního muže připadne velké množství „zájemkyň“. Ženy tak tvoří nechtěné harémy pro vybrané přitažlivé muže, což ani samy nechtějí zjistit. Díky velké konkurenci ženy kupodivu často sahají k extrémnímu snížení tolerance vůči chování svého vyvoleného. Tedy aby žena zvítězila ve velké konkurenci je schopna svému vyvolenému tolerovat pro ni maximálně ponižující chování. Vše ve jménu toho, aby dobře „ulovila“.

Druhým výrazným negativem ženské vztahové iniciativy je fakt, že žena dokáže rozhodnout, kdo jí oplodní, ale její rozhodnutí vůbec nehraje roli v tom, zda s ní muž chce být. Tedy žena dokáže rozhodnout, komu svolí k sexu, ale často se bláhově domívá, že to znamená, že onen muž s ní chce žít. Tento myšlenkový přístup vede k tomu, že pak atraktivní dívky při určitém stupni nepochopení situace fungují nechtěně jako univerzální milenky pro atraktivní muže, kteří jsou překvapeni snadnou dostupností takových dívek.

Obě pohlaví si budou vynucovat právo na tělesné uspokojení, nebude to ale možné pro lidi přirozenou cestou

Ideálem Unisexové Společnosti bude a už i je myšlenka, že žena je zcela stejná jako muž a jako taková může uspokojovat puzení svého těla. Uspokojení těla se stane modlou a hlavním cílem filozofie Druhé Morálky. Jelikož je ale v tomto myšlenkovém světě nemožné se podřídit muži, požaduje žena buď společníka, který nad ní nemá žádnou moc ale musí platit její výdaje, a nebo chce dítě bez muže, jen aby uspokojila své tělesné puzení.

Nová generace dětí takto zplozená už nebude mít žádnou představu o rodině a tedy o úloze svého pohlaví ve společnosti. Lidé tak nebudou chápat jak se mají uspokojit, budou se o to ale pořád pokoušet a tak se lidská pozornost soustředí jen na sebe sama:

Timoteovi 3,1–5: „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.“