Příběh ze života…

V jedné diskusi jedna patnáctiletá uživatelka položila tento dotaz (dotaz i odpověď ponechávám v přesném znění):

Ahojky, potřebovala bych poradit. Jsem od malinka pokřtěná a tutíž automaticky jsem křesťanka. Ono jen problém je v tom, že nejsem věřící, ne že by mě k tomu rodiče nevedli, ale prostě nevěřím. Musela jsem chodit do etiky, byla jsem na svatém příjmání a v 18 letech mě čeká biřmovaní, když musím jdu s rodiči do kostela, …….atd…atd.. Pořád říkám rodičům, že je to zbytečné, že stejně nevěřím, ale je jim to jedno, prostě pro ně budu věřící i kdybych nechtěla. Říkají, že jsem pokřtěná, tak křesťanka mám být se vším všudy. Říká to i babička s dědou, ….., takže toho využívají když se to tak vezme. Moc bych potřebovala vědět, jak se z křesťanské církve odstupuje, když jsem tam vlastně vstoupila de facto proti své vůli. Děkuju předem za odpovědi. Ilča

Příbuzné články: Bůh nemá vnoučata



j red - Problém s církví patnáctileté, v kojeneckém věku pokřtěné slečny. Přečteno 1003 krát.
Translate »