Přečteno 1316 krát.

Odstoupení od Boha mimo jiné přináší zánik rodiny a role otcovství. Prakticky žádný člověk dnes není schopen definovat, co to je „otcovství“. Nikdo nemá představu jak v myšlení muže „otcovství“ vzniká. Jak v duši muže vzniká rodinný vztah k právě narozenému dítěti, když sám neprožil těhotenství. Vznik „Mateřství“ ale dokáže definovat každý. „Mateřství“ je oslavovaným pojmem, zatímco „otcovství“ nikdo nedokáže ani popsat.

V unisexové společnosti zaniká Manželství, které je nahrazeno Partnerstvím (dočasným soužitím, dle vzájemné výhodnosti). Zaniká rovněž skutečná úloha otcovství. Dítě se stává v podstatě majetkem ženy, která se pokusí uspokojit své tělesné potřeby založením rodiny bez muže. Ke svému dítěti si pak hledá další muže k uspokojení svých nejrůznějších vášní a tužeb.

Muži jsou nuceni žít v těchto neúplných rodinách a je pro ně velmi nebezpečné navazovat citové vztahy s dětmi, neboť na děti jiného muže nemají žádný právní nárok a kdykoliv můžou být od dětí odstaveni a žena přiřadí své děti dalšímu dle svého výběru. Nikdo samozřejmě neví, jak tuto situaci řešit, protože lidé neví, že toto je odstoupení od Boha. Tento jev má sebezhoršující tendenci, do nevídaného tempa jej uvádí Internetové Seznamky a Mobilní komunikace obecně. Stávající stav se už nikdy nezlepší.

Pojem otcovství přestává být chápán

Nejen pro ženy se stává nepochopitelným pojem otcovství. Nikdo si není vědom postupu, jakým vzniká pouto otce k budoucímu dítěti. Většina lidí chápe jen vznik mateřského citu. Pro většinu je pochopitelné, že ženy v průběhu těhotenství změní celou svou psychiku a jejich tělo i mysl přijme roli matky. Mateřství je tak obecně chápáno a nepřirozeně glorifikováno.

Jak v muži vzniká otcovství

Málokdo ale ví, že u muže vzniká stejné pouto intimním soužitím s budoucí maminkou, v trávení společného času, v prožívání hezkých i těžkých chvil. Tím a ničím jiným se u muže startuje naplno vztah k budoucímu dítěti. Muž prostě nenosí budoucí dítě ve svém těle, ale v jeho srdci roste ten vztah a touha po společné budoucnosti.

Velký rozdíl vzniku mateřství a vzniku otcovství v lidském srdci

Mateřství, tedy cit ženy k dítěti, vzniká během těhotenství spolu s růstem plodu v matčině těle. Žena se připravuje na lásku k dítěti, které porodí. Otcovství vzniká jiným způsobem. V muži je otcovství započato intimním soužitím s budoucí matkou a ve sdílení společného času před příchodem dětí do společného života. Otcovství je tedy startováno sexuálním sblížením s ženou a následným společně tráveným časem, a ničím dalším. Toto je současnou společností zcela opomíjeno a skutečné otcovství tohoto typu nemá žádnou společenskou ani právní hodnotu. Muž se tedy nemůže dožadovat dítěte když se ženou trávil veškerý čas a měl s ní intimní kontakt a pocit otcovství u něj vznikl. Toto právo má částečně jen tehdy, pokud je dítě prokazatelně jeho.

Rada pro muže jak se chovat k rozvedené ženě a cizím dětem

Není možné zde doporučovat, jak by měl každý muž postupovat při vztahu s ženou, která už má rodinu ale s mužem už není. Záleží na každém muži, zda přijme velké riziko a bude milovat něco, co mu nepatří. Zda vstoupí do domu jiného muže a tam bude bez nároku na cokoliv pracovat pro dům někoho jiného. Samozřejmě všechno toto je špatné. Je to špatné proto, že to nemá žádné řešení. Jakmile člověk odstoupí od Boha, žádné řešení již není. Jelikož v tomto případě vše závisí pouze na vůli ženy, dokáže tuto situaci pro všechny zůčastněné stabilizovat pouze žena, která má velmi silný vztah k Spravedlnosti od Boha.

Pojem „vlastní dítě“ ve vztahu k otcovství

Ženy touží mít „vlastní dítě“. Tedy dítě, které je plodem jejich těla. Muž neví zcela přesně, které milování s ženou, který ten krátký okamžik, vedl k otcovství. Proto je pro muže důležité hlavně to, se kterou ženou prožíval intimní sblížení, společně trávený čas a společné řešení každodenních problémů po dlouhé měsíce před příchodem dítěte do společného života. Když chce muž mít také „vlastní dítě“, musí ho mít pouze s vlastní Manželkou. S ženou, která mu zcela patří, i podle společenského práva. Pokud mu zcela nepatří, nikdy nemůže mít „vlastní dítě“, ale pouze dítě partnerky, která jej může dle své vůle kdykoliv opustit. Jak lidé odstoupí od Boha a ztratí pojem o Spravedlnosti, muži už nemůžou mít „vlastní dítě“ s „vlastní ženou“. Plodit děti budou tedy jen nezodpovědní muži nebo muži náhodně ženou vybraní či dokonce přímo podvedení (například výmluvou na antikoncepci).

Ve Druhé Morálce bude normální nemít vlastní dítě a pojem otcovství zanikne

Pokud žena je samostatný Partner a né vlastní Manželka, nemůže s ní mít muž vlastní dítě, ale jen partnerské dítě, které patří ženě. Dnešní žena se nebojí zploditele opustit a vyhledávat partnera pro výpomoc, samotný fenomén Internetových Seznamek vytváří všeobecně přijímaný pocit, že každá žena je velice žádaná a že partnerství s ní je pro muže vysněná výhra. Tato iluze ale vzniká z jiného jevu, a to z přirozené reakce mužů na ženu která nabízí své tělo. Aby lidstvo nezaniklo, v sexuálním chování lidí je jednoduchý automatizmus, který působí že žena volající po oplodnění je vyslyšena stejně rychle jako je utěšováno plačící dítě dospělými. Nemá to nic společného s trvalými vztahy, je to jen způsob jak uspíšit oplodnění v dobách nouze. V Druhé Morálce se postupně stabilizuje fakt, že ženy počaly děti s muži podle své tělesné chuti, většinou bez jejich vážného zájmu o manželství a o tyto děti se starají jiní dočasní partneři, kteří z tohoto faktu vytěží jedinou pozitivní věc: Nebudou k těmto potomkům mít žádné závazky. Jak je možné správně vycítit, toto je konec rodiny podle Boží Spravedlnosti.

Rozpad mezilidských vztahů urychluje sám sebe

Rozpad mezilidských vztahů je složitý proces, který je způsobený odstoupení lidí od Bohem stanovených pravidel chování. Pyšní lidé si zvolili sami cestu chování, která odpovídá čisté logice tak, jak jí prezentuje Odpůrce Boha a žalobce všech lidí. Uplatnění ďábelské logiky do chování lidí vede k rozvratu lidských životů.

V takzvaném „zrovnoprávnění“ rolí obou lidských pohlaví ve vztahu nevede ve skutečnosti k dosažení rovnováhy, ale vede k rozvratu všeho, co je milé Bohu, směrem k Druhé Morálce, tedy k sobeckému a zlému chování všech lidí, jak je popsáno v Bibli u popisu posledních časů. Také toto vede k pokrouceného vztahu dětí ke svým biologickým rodičům.