Přečteno 4388 krát.

Citově zraněný člověk často šíří své zranění dál a mstí se ostatním.
Rozpad mezilidských vztahů (tedy rodin vychovávajících děti) je urychlován jevem následného šíření vztahových zranění v dalším životě zklamaného člověka. Vztahové trauma se šíří na další lidi, se kterými traumatizovaný přijde do styku. Člověk po traumatizujícím vztahovém zážitku většinou zaujme patologické stanovisko, které dále brání ve vztazích, které by jinak mohly být zcela funkční. Traumatizovaný člověk se sám stane NIČITELEM VZTAHŮ.

Nejčastějším případem takových zklamání jsou případy, kdy dívky zavrhnou muže jako celek kvůli nepochopení zákonitosti vztahů. Méně častý je případ, kdy mladí muži odmítnout vnímat ženy jako partnery a rozhodnou se pouze sexuálně zneužívat jejich dychtivosti po muži. Oba případy patří k jevu Rozpadu mezilidských vztahů. Pokus o řešení bude nástup Druhé Morálky. Vztahová traumata způsobí rozpad mezilidských vztahů hlavně proto, že ve společnosti už díky přijetí Druhé Morálky neexistují obranné mechanizmy, jak traumatizovaným lidem poradit nebo je poučit co mají se svým životem dělat.

Mezi klasické jevy šíření vztahových traumat patří:

  1. Uměle vyvolané či extrémně posílené sobectví. Traumatizovaný člověk se nadále snaží pořád prosazovat jen své JÁ. Okolí informuje jen o svém JÁ a dokáže se systamaticky bavit pouze o svém JÁ. Ve společnosti jiných lidí vyhledává jen konverzaci o svém vlastním JÁ.
  2. Příliš nízké nároky na potencionálního partnera. Traumatizovaný člověk si říká, že bude tolerovat všechno jen o trochu lepší, než byla jeho předchozí traumatizující zkušenost. Téměř vždy tak končí se stejně beznadějným partnerem, nebo dokonce ještě hůře.
  3. A zároveň nereálně vysoké nároky na potencionálního partnera. Partner, který trauma dotyčné osobě způsobil, si mohl dovolit téměř vše. Traumatizovaný člověk tedy  každého potencionálního partnera zkoumá a vytvoří tak nerálně vysoké požadavky. Lidé s nereálně vysokými požadavky na partnera si často neuvědomují, že do vztahu nedávají tolik, aby se protějšku vyplatilo snažit se tak vysoké požadavky trvale plnit.
  4. Dotyčný si myslí, že je velmi důvěryhodný a spravedlivý, ale dělá přesný opak. Traumatizovaný člověk mívá utkvělou představu, že sám je pravdomluvný, že je velice spravedlivý a velice důvěryhodný. Přitom sám vytváří nejrůznější kličky, často mění chování a láká partnera do různých pastí ve smyslu poučky: „důvěřuj, ale prověřuj“. Tím je často ve vztahu tím kdo není důvěryhodný a nebo dělá opak toho, co říká.

Jak se konkrétně vztahová traumata projevují

Není nikterak neobvyklé, že se všechny tyto popsané jevy uplatňují najednou, i když to nemá žádnou skutečnou logiku. V traumatizovaném člověku to vytváří klasický vztahový konflikt současnosti: chci přesně to, co nechci.

Traumatizovaný člověk například tvrdí, že na sebe vůbec nemyslí a že je velmi nesobecký, přitom je extrémně sobecký a potřeby ostatních lidí ho ani nenapadne vnímat nebo s nimi počítat. Traumatizovaný člověk také může současně popisovat, jak budoucímu partneru bude tolerovat všechny nedostatky a zároveň přitom požadovat prakticky nesplnitelné požadavky.

Náročné jsou také projevy bodu 4. Lidé kteří prožili vztahová traumata se chovají úskočně, vytváří různé pasti a zkoušky na své partnery. Zcela paradoxně se tak chovají přesně tak, jak to sami nenávidí. Ve vztahu jsou to potom oni, co vytváří nevyřešitelné problémy a působí rozpad jinak zcela normálního vztahu.

Změna chování lidí za poslední století se týka především žen, neboť ženy se tekzvaně „zrovnopravňují“. Vznik NIČITELEK VZTAHŮ

Ženy chtěly být jako muži, a o to se v posledních staletích snaží. V mnoha částech světa již tohoto cíle bylo dosaženo. Naproti tomu neexistuje žádná pojmenovaná snaha mužů, aby byli jako ženy. Proto má unisexová společnost spíše mužské ideály.

Byť je to současnými ideologiemi popíráno, životní úspěšnost ženy se vždy měří podle toho, jakého má muže. I když toto tvrzení je v západní společnosti už takřka zločin, nikdy tomu nebude jinak. I toto povede k rozpadu mezilidských vztahů a bude to řešit učení Druhé Morálky.